Vzpomínka Blahoslava Políčka na

Ing. Dušana Jakovljeviče

Českou chovatelskou veřejnost postihla velká ztráta, po těžké nemoci nás opustil ve středu 9.1.2008 pan Ing. Dušan Jakovljevič, zakládající člen a dlouholetý předseda Rady PK Svazu chovatelů shetlandských pony a celoživotní propagátor a zastánce chovu koní v místech, kde pracovně působil. 

Pocházel z rodiny zemědělského inženýra, hospodařícího na statku Záhoří ve Slapech n. Vltavou. V mládí byl aktivním sportovcem, věnoval se vedle práce v zemědělství veslování ("královské" osmiveslici) a vodáctví vůbec.
Po povinné roční praxi v pastevním družstvu vystudoval střední zemědělskou školu v Olomouci. V té době byl rodině statek vyvlastněn, čímž ztratil možnost pokračovat ve studiu. Po roční zootechnické praxi však byl přijat na Zootechnickou fakultu dnešní Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, kde po celou dobu pracoval na ovčáckém ústavu u Doc. Dr. Viléma Kurze, bývalého prvního asistenta prof. F.Bílka.
Po studiích začal pracovat v JZD Unhošť, zde započal s chovem teplokrevných koní. Po roce 1968 na státním statku Slaný založil ve spolupráci s p. V.Neťukou chov noriků, ve kterém pokračoval i po sloučení statků ve Zlonicích. Od založení do r.1992 byl předsedou Svazu chovatelů koní Kladenska. V té době odešel do důchodu a vrátil se na restituovaný rodný statek. Ve spolupráci s p. Neťukou a Ing. Tvrdíkem se začal věnovat chovu shetlandských pony. Tento vlastní chov však musel v r. 2004 ze zdravotních důvodů ukončit.


Významně se zasloužil o vznik Svazu chovatelů shetlandských pony, zde neustále zastával a uváděl v život správné zásady a metody chovu včetně vypracování Chovného cíle a Řádu plemenné knihy se všemi dalšími náležitostmi. Je autorem Sborníku shetlandských pony a jeho dvou pokračování formou ročenek. Svou ohromnou vůlí a vlastním příkladem se mu podařilo zachránit chov shetlandů u nás a pozdvihnout jej na úroveň ostatních, u nás chovaných plemen koní. Za tyto aktivity a celoživotní zásluhy o chov koní byl v roce 2006 při příležitosti konání naší již tradiční a nejstarší výstavy Kůň Lysá nad Labem uveden do její Dvorany slávy. Rovněž spolupracoval s Českou zemědělskou univerzitou v Praze jako oponent diplomových a bakalářských prací, věnovaných - jak jinak - shetlandským pony. Z těchto prací měl vždy upřímnou radost, že jsou studenti a jak říkal (zde si dovolím se připomenout) i kantoři, kteří se tomuto plemeni věnují.
Jeho entuziasmus o chov koní obecně mu mnozí mladší mohli a měli by jen závidět. Jeho veřejná vystoupení např. na Radě PK či Valných hromadách Svazu ShP, na nichž jsem měl to štěstí být, byla vždy věcná, cílená, srozumitelná a logicky a perfektně připravená a měla by být opět pro mnohé z nás při jakýchkoliv jednáních vzorem či příkladem k následování (a to nejen v chovatelských sférách).
Všichni, kdo jsme ho znali si zcela určitě pamatují na jeho jemnou, a protože zcela nezahořkl, zábavnou a velmi vytříbenou ironii vůči minulému režimu přesto, že mu - jak již bylo zmíněno - velmi hodně minulé zřízení ublížilo. Jak se mu dařilo většinou tehdejší mocné vždy, jak sám říkal, "oblafnout" a to vždy ve prospěch své profese zootechnika a přitom samozřejmě i pro koně. Bez jeho přičinění by se koně a jezdecké oddíly na všech místech, kde působil, neudrželi. Jeho chovatelské a zootechnické schopnosti dokládá dále i úspěšný chov skotu, zvláště dojnic a zvýšení jejich užitkovosti ve složitých podmínkách na tehdejším převážně ovocnářském Státním statku Zlonice (jeho posledním profesním působišti).
Poslední rozloučení se uskutečnilo 14.1.t.r. za hojné účasti rodinných i chovatelských přátel v obřadní síni krematoria v Motole, kde se vedle pravoslavného obřadu, vedeného starším bratrem pana Ing. Jakovljeviče, též několika slovy rozloučil (a poděkoval za chovatele koní, Asociaci svazů chovatelů koní ČR i za sebe) Ing. Karel Kratochvíle, dřívější tajemník ASCHK a nynější poslanec Parlamentu ČR.
Pan Ing. Dušan Jakovljevič bude nám i jeho milovaným koním chybět. Čest jeho památce.


Vzpomínka Lucie Kočovské na

 Antonína Sádla

Ve čtvrtek 12. září 2013 jsem se dozvěděla smutnou zprávu o odchodu pana Antonína Sádla z tohoto světa. Dovolte mi tedy v prvé řadě vyjádření upřímné soustrasti rodině a malou vzpomínku na člověka, milovníka koní, který nechyběl na žádné akci.

P. Sádlo byl nepřehlédnutelnou osobností na každé výstavě i schůzi, všude ho bylo plno a byl slyšet. Vždy miloval a propagoval hlavně malé koně. Nejprve Shetlandy a později Minihorses. Vzpomínám, jak předváděl spřežení na Císařském ostrově v Praze, jak nechyběl na žádném ročníku výstavy Koně v akci v Pardubicích, nechyběl ani při výstavě Kůň v Lysé nad Labem. Při
mistrovství republiky v orbě vyoralo jeho mini spřežení první brázdu. Účastnil se zkrátka všech koňských akcí ať už regionálního nebo mezinárodního charakteru. Nemalou mírou se tak podílel na propagaci malých plemen.

Antonín Sádlo se narodil v Roztokách u Prahy (v Žalově) 30. října 1930. S koňmi byl v kontaktu již od útlého dětství. Jeho dědeček měl  povoznictví a vozil z Mělníka do Prahy zeleninu. Později u svého strýce vypomáhal na statku. Poté pracoval také v pražské Zoologické zahradě, kde s koňmi vozil seno až ze zámku v Lánech. V roce 1958, po návratu z pracovního pobytu v Albánii, si koupil
se svojí ženou Soňou prvního vlastního koně. Byla to klisna shetlandského poníka Popelka, která do té doby měla problémy se zabřeznutím. Pan Sádlo k ní přikoupil od cirkusu Berolina bělouše Maxe, se kterým Popelka nakonec dala celkem 8 hříbat. Tím prvním byla klisnička Soňa (pojmenovaná přizvaným veterinářem podle manželky pana Sádla), která dala mnoho hříbat
a dožila se úctyhodného věku 30 let.

Vlastní chov oživovali Sádlovi nákupem dalších poníků. Přes Zoologickou zahradu v
Děčíně např. zakoupil pan Sádlo z Holandska strakatého minishetlandského hřebečka Maxe, který měřil pouhých 62 cm a s ním založil chov miniaturních koní u nás.

Chovu shetlandských a minishetlandských pony se věnoval až do roku 2000 a byl také u zrodu Klubu chovatelů shetlandských pony. Spolupracoval v této oblasti např. s Dr. Trojanem, Ing. Tvrdíkem, Ing. Jakovljevičem a dalšími známými pony chovateli. V průběhu čtyř desetiletí se
v malém "žalovském" chovu narodilo téměř 40 hříbat.

Později se začal věnovat chovu amerických miniaturních pony. Miniaturní koně získal od kanaďanky Joy Zelitt, která přivezla do ČR velké množství koní a mezi nimi i stádečko těchto miniaturních poníků. Poprvé je veřejnosti představili na jarní výstavě koní na pražském Císařském ostrově v roce 2002. Od té doby se zúčastňovali všech koňských výstav v Praze, v Lysé nad Labem, v Pardubicích a dalších městech. Bohužel se paní Soňa již nedočkala prvního hříbátka z vlastního chovu amerických miniaturních pony, které se narodilo v zimě roku 2005.

V roce 2008 se Redakce časopisu Jezdectví rozhodla uvést do Dvorany slávy pana Antonína Sádla za celoživotní přínos pro chov tzv. miniaturních koní. Uvedení do Dvorany slávy proběhlo při výstavě Kůň 2008 v Lysé nad Labem. V roce 2013  se p. Sádlo těšil na návštěvu výstavy Kůň 2013, ale osud tomu chtěl jinak.

Lucie Kočovská
DiS.



Vzpomínka Lucie Kočovské a Renaty Markové na


Kena Scotta

(Skotsko, Dundee)


Dne 22. srpna 2017 přišla ze Skotska velice smutná zpráva. Zemřel skvělý posuzovatel, chovatel shetlandů a také kamarád pan Ken Scott. Dovolte, abychom právě při příležitosti konání
Národního Šampionátu Shetland pony vzpomenuli na tohoto skvělého muže, který posuzoval Národní Šampionát Shetland pony v Pardubicích a to dokonce dvakrát. Ken společně
s manželkou Anne přivezli putovní pohár, který každoročně na NŠ vyhrává nejlepší shetland českého chovu. Touto cenou manželé Scottovi podpořili český chov a motivovali české
chovatele v účasti na NŠ.

Ken Scott byl uznávaným chovatelem shetlandů, především se specializoval na větší standardní vraníky, prochované na liniích Wells. Jeho chov nesl jméno podle Kenova působiště Kerryston (Braes of Kerryston).


S manželkou Anne se věnovali chovu od r. 1964 a s jejich koňmi zažili řadu výstavních i chovatelských úspěchů. Ken byl také prezidentem Shetland Pony Stud Book Society a velice
uznávaný posuzovatel a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě. Pravidelně jezdil posuzovat velké shetlandké Show do Dánska, posuzoval Národní Šampionát v Austrálii a dalších
zemích.

Ken pomohl při zprostředkování nákupu a dovozu kvalitních chovných shetlandů do ČR, pomohl navázat kontakt SCHSHP a českých chovatelů s mateřskou plemennou knihou. Pomohl se
zprostředkováním posuzovatelů pro NŠ, další výstavy a školení. A za jeho ochotu píli a nasazení mu patří velký DÍK.

Lucie
Kočovská


a připojuje se

Renata Marková

S velkou bolestí se připojuji ke vzpomínce Lucie Kočovské. Ken byl nejen velký přítel a kamarád, ale první a nejlepší učitel z Velké Británie, bez kterého by náš hřebčín Markes nebyl tím, čím dnes je.

Ken měl neutuchající energii a lásku k shetlandským poníků a dokázal ji rozhořet u každého, jemuž pro toto plemeno plápolal byť malý plamínek zájmu.  Pomáhal při prvních nákupech a transportech a díky němu jsem vydražila mnoho poníků pro české chovatele. Bez něj bych to nedokázala.

 Seznámil nás také se všemi významnými osobnostmi shetlandářského světa a jen díky jeho garanci za nás, jsme měli tu čest všechny poznávat a získávat cenné informace.

Je to velká a bolestná ztráta pro všechny, kteří ho znali a milovali.